Česká rozvojová agentura podpořila projekt, který pomáhá Moldavsku při zásadních změnách v péči o osoby s mentálním postižením a duševním onemocněním. Cílem je posílit komunitní služby, omezit zastaralé ústavní modely a vytvořit podmínky pro život lidí s postižením mimo velká zařízení. Projekt realizovaný Centrem pro rozvoj péče o duševní zdraví ve spolupráci s Charitou ČR a moldavskou neziskovou organizací Family Federation významně přispěl k tomu, aby země mohla pokračovat v dlouho potřebné reformě sociálního systému.
Systém sociální péče v Moldavsku je dodnes ovlivněn dědictvím totalitního přístupu, který soustřeďoval lidi s postižením do velkých a často izolovaných ústavů. Zahraniční instituce dlouhodobě upozorňovaly na nedostatečné tempo změn a na velmi špatné podmínky, ve kterých stále žije zhruba 1 800 osob s mentálním handicapem či duševním onemocněním. Opakovaně se také objevují zprávy o porušování lidských práv a zneužívání v těchto ústavních zařízeních. Proces deinstitucionalizace – tedy přechodu od ústavní péče ke službám v komunitě začal už v roce 2008. Krokem vpřed byl vznik 30 chráněných bydlení v komunitě po roce 2018 a budování dalších služeb zůstává jedou z priorit moldavské vlády. Moldavsko se navíc od roku 2014 snaží reformovat i oblast duševního zdraví, kde vznikly první komunitní služby a mechanismy spolupráce mezi sociálním a zdravotním sektorem.
Na tyto snahy navazuje projekt Podpora transformačního procesu v oblasti péče o duševně nemocné a mentálně handicapované, který pokračuje v práci českých odborníků z předchozích let. Jeho cílem bylo reagovat na přetrvávající potíže v dosavadním vývoji reformy a pomoci zemi vytvořit funkční a dlouhodobě udržitelný systém podpory. Jednou z klíčových aktivit je posílení místních odborníků – byli vyškoleni supervizoři akreditovaní Evropskou asociací pro supervizi a koučink a také peer specialisté, tedy lidé se zkušeností s duševním onemocněním, kteří se mohou zapojit do přímé práce s klienty nebo do vzdělávání budoucích sociálních pracovníků. Součástí projektu byla i informační kampaň, která přispívá ke zvyšování povědomí o životě lidí opouštějících ústavní péči.
„V Soroce a Glodeni vznikla celkem dvě nová chráněná bydlení pro osoby s duševním onemocněním a mentálním postižením s kapacitou 10 osob. Projekt zároveň podpořil chráněná bydlení pod správou ústavů prostřednictvím auditů kvality v 15 službách s návazným cíleným vzděláváním,“ říká ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Pavel Říčan.
Významnou součástí projektu je také návrh řešení pro systémové bariéry, které brzdí rozvoj komunitních služeb. Konkrétně jde o vytvoření plánu pro přechod chráněných bydlení z řízení ústavů pod místní samosprávy, což je jedna z hlavních priorit moldavského ministerstva práce a sociální ochrany. Tento krok má zásadní význam pro to, aby služby byly opravdu dostupné a řízené co nejblíže lidem, kteří je potřebují.
„Pro dlouhodobou udržitelnost změn bude rozhodující také posílení role peer specialistů v moldavském systému duševního zdraví. Projekt proto připravil analýzu jejich přínosů a ekonomických dopadů, přinesl zkušenosti z České republiky a vytvořil podklady pro jejich legislativní ukotvení. Cílem je, aby stát mohl tuto profesi oficiálně uznat, financovat a systematicky zapojovat do multidisciplinárních týmů,“ dodává Pavel Říčan.
Projekt tak významně přispěl k posunu Moldavska směrem k modernímu, respektujícímu a efektivnímu systému sociální péče. Díky podpoře ČRA se podařilo posílit místní kapacity, podpořit reformní kroky vlády a vytvořit podmínky pro trvalé změny, které lidem s postižením a duševním onemocněním umožní žít důstojněji a svobodněji.
