Z přezrálých pomerančů a zemědělských zbytků vznikají v Ghaně esenciální oleje, sirupy i organická hnojiva. Společný projekt českých a ghanských partnerů podpořený Programem B2B České rozvojové agentury ukazuje, že cirkulární ekonomika může fungovat i v podmínkách západní Afriky – a zároveň přinášet pracovní místa a nové příjmy.

V Ghaně každoročně končí významná část zemědělské produkce jako odpad. Typickým příkladem jsou citrusy – přezrálé či popadané plody, pro které chyběl odbyt nebo zpracovatelská infrastruktura. Ovoce tak často zahnívalo na skládkách nebo přímo na polích. Právě na tento problém reaguje projekt „Česko-ghanské partnerství pro udržitelné nakládání se zemědělským odpadem a vytvoření produkce s vysokou přidanou hodnotou“, který byl realizován v hlavním městě Ghany, Akkra, a v zemědělských oblastech regionu Eastern Region.

Cílem projektu realizovaného společností SEDA Africa Group bylo vybudovat funkční výrobní kapacitu pro zpracování zemědělských zbytků a přezrálého ovoce a současně přenést české know-how do místního prostředí. Technologie dodala česká společnost Kovoděl Janča, která zajistila kompletní výrobní linku – od destilačního systému na esenciální oleje přes univerzální kotle na výrobu marmelád a sirupů až po nerezový lis a drtič. Zařízení byla instalována ve výrobních prostorách v Akkře a uvedena do zkušebního provozu.

Pilotní výroba potvrdila, že model funguje v praxi. Z přezrálých citrusů a dalších plodin dnes vznikají džusy, sirupy, marmelády, esenciální oleje z citrusových slupek, hydroláty jako vedlejší produkt destilace a také organické hnojivo z digestátu a zbytkového materiálu. Produkty jsou dodávány především ve velkoobjemovém balení distributorům a místním výrobcům, což umožňuje rychlou rotaci zásob a stabilní odbyt.

„Jedním z klíčových přínosů projektu je důsledné uplatnění principů cirkulární ekonomiky. Ovoce, které by dříve skončilo jako biologický odpad, je nyní využito téměř beze zbytku. Šťáva je lisována přímo na farmách, přepravována v barelech do výrobního závodu a zbytkový digestát se vrací zpět zemědělcům jako organické hnojivo. Tím se snižují ztráty při přepravě, omezují emise a zároveň se zlepšuje kvalita půdy bez nutnosti používat chemická hnojiva,“ říká odpovědný řešitel projektu Martin Habart ze společnosti SEDA Africa Group.

Zpracovatelská kapacita umožňuje ročně využít více než tisíc tun přezrálého ovoce, které by jinak nemělo ekonomické uplatnění. U partnera Eastfield Farms se díky projektu podařilo komerčně zhodnotit až třetinu dříve ztrátové úrody pomerančů. Farmáři tak nezískávají příjem pouze z prodeje čerstvých plodů, ale také z dodávek surovin pro další zpracování a ze zpětného odběru organického hnojiva. Model „od farmy po finální výrobek“ byl ověřen jako plně funkční a připravený k rozšíření do dalších regionů.

Nedílnou součástí projektu byl systematický přenos znalostí. Čeští odborníci proškolili místní tým v oblasti obsluhy zařízení, hygienických a bezpečnostních standardů, dokumentace výroby i údržby technologií. Školení se účastnili operátoři, administrativní pracovníci i management. Důraz byl kladen na pochopení celé technologické logiky výroby, aby byl provoz dlouhodobě udržitelný bez nutnosti trvalé zahraniční asistence.

Významnou roli sehrálo také vzdělávací a prezentační centrum Czech House v Akkře, které slouží jako výukové a demonstrační místo českých technologií. Czech House byl oficiálně otevřen prezidentem České republiky Petrem Pavlem během jeho historické návštěvy Ghany v dubnu 2025. Součástí prezentace byla i ukázka technologie využívané v projektu – například kotle na výrobu marmelád a testovací destilační jednotky. Tato událost významně přispěla k veřejnému i politickému zviditelnění celého partnerství.

„Projekt byl realizován navzdory výzvám, které přináší místní podmínky – od logistických zpoždění po nestabilní dodávky elektřiny. Právě flexibilita a schopnost přizpůsobit se realitě však vedly k dalšímu zefektivnění modelu. Namísto původně plánovaného převozu čerstvých plodů se ukázalo jako výhodnější lisovat šťávu přímo na farmách a převážet již poloprodukt. Snížily se tak náklady i ztráty způsobené kazivostí surovin,“ dodává Martin Habart.

Nečekaným přínosem se stal vznik nového produktu – hydrolátu, tedy aromatické vody vznikající při destilaci esenciálních olejů. Tento vedlejší produkt si rychle našel odběratele mezi místními výrobci přírodní kosmetiky a otevřel další tržní segment. Schopnost pružně reagovat na poptávku zvyšuje ekonomickou stabilitu projektu a potvrzuje jeho životaschopnost i bez další dotační podpory.

Plány na roky 2026–2027 počítají s navýšením výrobní kapacity instalací druhé destilační jednotky, zavedením privátní značky pro maloobchodní balení a vývojem nových forem organického hnojiva, například granulovaných směsí. Uvažuje se také o spolupráci s univerzitami na testování účinků hnojiv na půdu a o certifikaci esenciálních olejů pro export do Evropské unie. Financování rozšíření má probíhat z reinvestovaných zisků nebo z navýšení kapitálu ze strany stávajících vlastníků.

„Důležité je, že projekt nebyl koncipován jako jednorázová rozvojová intervence, ale jako dlouhodobé podnikatelské partnerství mezi Českou republikou a Ghanou. Již dnes vytváří pracovní místa ve výrobě, logistice i distribuci, zapojuje ženy do výrobních a balicích procesů a posiluje ekonomickou stabilitu venkovských komunit. Zároveň slouží jako pilotní model, o jehož replikaci se jedná i v dalších regionech země, kde je silná produkce citrusů, ale chybí zpracovatelská infrastruktura,“ přibližuje Martin Habart.

Česko-ghanské partnerství tak ukazuje, že moderní technologie, sdílené know-how a důraz na cirkulární ekonomiku mohou přinést konkrétní výsledky: méně odpadu, vyšší přidanou hodnotu místní produkce a nové příležitosti pro farmáře i podnikatele. Projekt je dnes plně provozuschopný, ekonomicky soběstačný a připravený k dalšímu růstu – jako příklad toho, že udržitelnost a podnikání mohou jít ruku v ruce.